# Nejbližší feraty od ČR
Tady si přihřeju vlastní polívku – jednoznačná odpověď je: Lužické hory (v mém případě 12 min autem od baráku), na německé straně – jedna u Jonsdorfu, Jeptiška, a druhá u Oybinu. Spravuje je místní alpský spolek (DAV) s typickou germánskou precizností.
Feraty jsou poměrně lehké pro mírně trénovaného lezce (Jeptiška má v závěru poměrně těžký stup pro sváteční lezce). Čili na obě mohu vzít sestru. Každá vychází max. na 30 minut a jsou příjemným zpestřením v kochání se jedinečnou krásou a skromností Lužických hor.
Nonnenstein – Jeptiška (die Nonne)
Přechází členitý pískovcový masiv s krásnými výhledy na Jonsdorf a okolní hluboké lesy s pískovcovými skálami.
Nástupní místo
Klárka v nástupu
Atrakce – lanový most
“Exponovaný” přelez
Kritický bod cesty – převislý výlez (umělý stup je poměrně vysoko)
Pohled z vrcholu
Oybinská ferata Alpiner Grat
Spíše sportovní charakter, nevede k žádnému vrcholu, přechází hřeben a končí u vyhlídky na Oybin.
Těžší nástup
Závěrečná kolmá stěna
Pohled na závěrečnou část s vrcholovou skříňkou
Dechberoucí krása
Drážďanské sportovní feraty
V bývalém lomu, pár minut od centra Drážďan, jsou zbudované dvě feratové cesty. Jedna těžká (obtížnost se uvádí jako C/D, podle mého D) a druhá mimořádně těžká (obtížnost E) – moc se o ní neví, ale obtížností bude s přehledem patřit k nejtěžším v Evropě (společně s např. Kristall Klettersteig v Rakousku, která je ale nesrovnatelně delší a přisuzuje se jí obtížnost F) – na tuto cestu je třeba vzít vlastní lano a v závěru se slanit.
Vzal jsem sestru na tu lehčí a stačilo to ;-). Tu druhou nechám na jindy a počítám, že tam budu mít sám se sebou co dělat.
Kolmý nástup
Střední část je mírně převislá
Udávání rad při závěrečném, suverénně nejtěžším, stupu
Pohled na éčkovou feratu – těsně pod tvrzí je potřeba se slanit zpět (vede těsně pod ten výběžek s červenou střechou). Blbé překvapení, ostatně já jsem se do dozvěděl náhodou od místních lezců.
Přes deset lehkých ferat je i v Českosaském Švýcarsku (taktéž na německé straně), z nichž minimálně jedna by měla stát za to – ta u Opičího kamene (Affenstein).